Jak na vypořádání nemovitosti po rozvodu

Co je součástí společného jmění manželů (SJM)

Součástí společného jmění manželů je to, co nabyl jeden z manželů nebo co nabyli oba manželé společně za trvání manželství. Výjimku tvoří:

věci, které slouží osobní potřebě jednoho z manželů,

věci nabyté darem, děděním nebo odkazem jen pro jednoho z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl;

to, co nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku,

to, co nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví

a to, co nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech.

Vypořádání nemovitosti při rozvodu dohodou

Situace týkající se dělení majetku při rozvodu je pochopitelně snazší v případě, že se jedná o rozvod dohodou. Občanský zákoník stanovuje, že pro rozvod dohodou je třeba splnit tyto podmínky:

Manželství musí trvat minimálně jeden rok. Zároveň spolu manželé déle než šest měsíců nežijí (i když se nemusí jednat o fyzické odloučení v pravém slova smyslu).

Manželé, kteří mají nezletilé dítě, se musí dohodnout na úpravě poměrů tohoto dítěte po rozvodu a soud musí jejich dohodu schválit.

Manželé se také musí dohodnout na úpravě svých majetkových poměrů, bydlení a případně i výživném po rozvodu.

Vypořádání nemovitosti při sporném rozvodu

Pokud se manželé na rozvodu manželství nedokáží dohodnout, přichází zpravidla na scénu takzvaný sporný rozvod. V jeho rámci se zjišťují jednotlivé příčiny rozvratu manželství. Soud nejprve řeší péči o nezletilé děti. Následně může přistoupit k samotnému rozvodu manželství. Tím však automaticky není vypořádáno společné jmění manželů (SJM).

V případě sporného rozvodu musí jeden z manželů podat návrh na soud týkající se vypořádání SJM. V takovém případě nemají manželé vypořádání SJM úplně pod kontrolou – rozhoduje soud. Občanský zákoník obsahuje pravidla pro vypořádání SJM. Nicméně záleží i na konkrétních okolnostech daného manželství (kdo se na získání SJM podílel, kdo pečoval o rodinu atp.).

Taková nastalá situace může pro bývalé manžele znamenat značnou komplikaci. V katastru nemovitostí je totiž nemovitost i nadále zapsána v režimu společného jmění manželů. Společným prohlášením a/nebo prohlášením jednoho z nich se může v katastru nemovitostí režim SJM změnit na spoluvlastnictví.

Problém je ale v tom, že že změnu vlastnictví v katastru už není možné provést podle skutečné dohody manželů. Pokud měl jeden z manželů nabýt nemovitost do svého výlučného vlastnictví, má zapomenutí na katastr fatální následky.

Také je důležité zmínit, že návrh na soudní vypořádání SJM je nutné podat nejpozději do tří let od zániku SJM. Vypořádání nemovitosti po rozvodu tedy vyžaduje aktivní jednání ze strany manželů.

Co je zákonná domněnka vypořádání nemovitosti

Pokud do tří let od zániku SJM nedojde k vypořádání nemovitosti ani podání návrhu na vypořádání nemovitosti rozhodnutím soudu, pak platí, že vypořádání nemovitosti po rozvodu proběhlo tak, že nemovitost je v podílovém spoluvlastnictví bývalých manželů. Podíly obou manželů přitom budou stejné.

Taková nastalá situace může pro bývalé manžele znamenat značnou komplikaci. V katastru nemovitostí je totiž nemovitost i nadále zapsána v režimu společného jmění manželů. Řešením může být změna režimu SJM u nemovitosti v katastru nemovitostí na spoluvlastnictví, nebo změna vlastnictví v katastru dle skutečné dohody manželů.

Využijte právní pomoc

Řešíte aktuálně tuto situaci a nevíte si s ní rady? Využijte naši právní pomoc.

Stáhněte si e-book
ROZVOD: otázky & odpovědi

Stáhnout ZDARMA